Sportovní fotografie
17. 08. 2011, 4,336 views
Do své knihovny jsem získal nový přírůstek, jehož představení bude náplní článku, do kterého jste se právě začetli. Publikace je zajímavá především svým zaměřením, jež je současně názvem knihy – SPORTOVNÍ FOTOGRAFIE. Protože v českých luzích a hájích jde o téma téměř neorané, neodolal jsem a dílo Josefa Pilmanna z roku 1959 vydražil za únosnou 1Kč.
O knize se mi na internetu nepodařily zjistit bližší informace, a tak šlo v podstatě o nákup naslepo. Tím větší bylo mé očekávání poštovní zásilky, ovšem při dodání to byl přímo šok! V ruce jsem držel obyčejnou dopisní obálku, ano tu, do které se vejde napůl přeložený papír formátu A4. Být zaplacená částka vyšší, zřejmě bych těžce lapal po dechu jako kapr vytažený z vody. Když jsem znovu sebral veškeré morální síly a překonal chvilkové rozrušení, vyklepal jsem z obálky malinkatou knížečku. Nebyla o nic větší než notýsek na domácí úkoly, nápis sportovní fotografie na obálce byl neklamným důkazem, že skutečně v ruce držím objednané zboží. Obrázek fotbalistů naznačoval gól do vlastní branky.
Nebylo by spravedlivé dělat závěry předčasně, takže jsem se rozhodl knížečku hned poctivě přečíst od začátku do konce. Čas jsem měl opravdu vynikající, 68 stran z toho 39 ve fotografiích bych nazval spíše literárním zákuskem než opravdovou knihou. Obsah dává tušit, že na čtenáře čeká 11 částí. Obvyklý úvod seznamuje čtenáře s cílem, se kterým byla kniha napsána, je motivací čtenářům – fotografům, ale i osobním zamyšlením Josefa Pilmanna o sportovní fotografii. První, chtělo by se mi napsat opravdová, kapitola nese název Sportovní reportáž. Pravdou je, že ze dvou odstavců na půl stránky jsem vyčetl o nutnosti ovládat fotoaparát. Ačkoliv s autorem souhlasím, přijde mi přehnané dělat z toho kapitolu. Druhá kapitola Na slona se nechodí s brokovnicí… přináší čtenáři rady k výběru vhodné techniky. Pokud nemáte v úmyslu vyrazit za sportem s aparátem na film, jde o velmi neaktuální informace.
Doprovodné texty k fotografiím patří k nejužitečnějším částem knihy.
Třetí část Není sport jako sport je možno považovat ze užitečnou. Josef Pilmann začne úsměvnou historkou, lehce rozšíří úvahy z úvodu o různých pravidlech her a potom odbíhá k vybavení, filmům a nastavení aparátů. Naštěstí se brzy rozpomene na původní účel kapitoly a celkem pěkně se stará o její naplnění. Začátečníkům předává moudré rady. Další strany se nesou ve znamení blesků – Podle blesku poznáte je. Stručne řečeno, majitelům digitálních fotoaparátů budou technické podrobnosti k bleskům používaných v roce 1959 užitečné minimálně. Tajně jsem si přál, aby se autor věnoval sportovní fotografii, ale zřejmě považoval za přednější podělit se s radami ke správnému používání fotovýbavy. Čekají vás Pověry o malém negativu, spolu vyberete a vyvoláte správný film. Lehké umoudření přináší Barva – pole nezorané. Kapitola přináší argumenty proč se barva k sportovní fotografii hodí, úvahy nejsou špatné, avšak Josef Pilmann je poťouchlý a i zde informuje o vhodných filmech a vyvolávání. Nechci naznačit, že by snad vůbec nesměl psát o technice, ač se jí věnuje obrovské množství literatury, ale kdyby jí byla věnována ucelená kapitola, můj dojem by byl daleko pozitivnější. Estetika nebo dramatičnost, kapitola jejíž hodnota se vyvyšuje nad ostatní. Dočtete se tu, jaké vlastnosti jsou u sportovních fotografií stěžejní. Redakce volá, řádky psané v době, kdy byl v novinách po fotografiích hlad, doplněno o posané stoupání po žebříčku fotonovináře. Závěr je krátkým, ale hezkým přáním příjemné zábavy při focení sportu.
O zbytek obsahu knihy se stará obrazová část čítající 35 fotografií doplněných o popisy. Fotografie dobře charakterizují sport a zobrazená situace je vypovídající. Popisky poukazují na důležité prvky ve fotografiích. Tuto část knihy hodnotím kladně jako povedenou a užitečnou.
Druhá ukázka obrazové části. Autorem všech fotografií je Josef Pilmann
Suma sumárum jsem dospěl k názoru, že knihu je příjemné vlastnit jako zajímavost. Jako ucelený zdroj informací týkající se sportovní fotografie je to slabší. Dalo by se napsat, že je to jen naťuknutí, informace fotografům o existenci žánru sportovní fotografie a doporučením o technice.
PILMANN, J. Sportovní fotografie 1. vyd. Orbis, 1959. 68 s.
