Hokej

Stále platí, že času ani klidu na focení nemám tolik, kolik bych si přál. Přesto si tu a tam udělám radost a vyrazím  do Mladé Boleslavi na nižší hokejové ligy. Extraligové zápasy jsem se rozhodl nechat si především na akční záběry, které jsou ve velké hale možné, zatím co na druhé ledové ploše jsou prakticky vyloučené. Protože je tu světla méně, nutí mě to přirozeně hledat aleternativy a přicházím na záběry, které by mě běžně ani nenapadly. Vymyslet záběr a uskutečnit ho trvá. Není výjimkou, že číhám 2/3 zápasu na fotku, ale baví mě to. Z toho plyne, že galerie, kterou jsem si tentokrát připravil jsem pečlivě složil z několika zápasů různých lig. O praktických zkušenostech pohovořím v následujících odstavcích.

Vyzkoušel jsem opravdu rozličné kvality hokejových soutěží i věkových kategorií ale všechny mají společné rysy. Diváků je tu vždy hrstka, pořadatelé žádní, nikdo neotravuje, čas netlačí a zodpovědnost nesvazuje. Světla je v malé hale vždy stejně. Jedinou výjímkou je zápas, který se hraje přes den a dovnitř se dostane přirozené světlo průhlednou střechou. V podstatě není problém vlézt si kamkoli. S méně důležitou ligou nebo v rozhodnutém zápase si může člověk dovolit více.

Extraliga juniorů nabízí celkem pohledný na góly bohatý hokej. Kluci hrají v košíkách a někteří už bez nich. Předvídatelnost pohybu hráčů je tu možná. Někteří také nakouknou do extraligy, takže přechod přes střední pásmo do útočného už zvládají.

Krajskou ligu mužů, tedy nejnižší hokejovou soutěž dospělých u nás jsem již představil dříve.

Amatérský hokej nadšenců, to ani není liga ale sranda hokej lidí, kteří si zaplatí halu a hrají. Na jejich zápas jsem se dostal náhodou, když došlo k záměně za jiný zápas, na který jsem jel. Koukat se na to nedá, ale nasmějete se tu. Když dá brankář gól svému kolegovi na protější straně přes celé hřiště, je to veselé :) Předvídatelnost absolutně žádná,  chlapi jsou schopní z ničeho nic zakopnout o červenou lajnu. Zápas jede bez přestávek, platí se totiž za minuty a na trestnou se nechodí. Je tu ale jedna zajímavost, dresy obou soupeřů jsou plnobarevné, tedy žádná světlá varianta pro domácí ale obě mužstva mají pěkně syté barvy, pro jisté záběry se to může hodit.

Turnaj 2. tříd, na který jsem si odskočil z velké haly mě nečekaně překvapil. Děti ve výšce zahradních trpaslíků se honily za pukem na šířku hřiště, na ledě se tedy hrály dva zápasy zároveň. To mi umožnilo získat jinak nedosažitelné záběry.

Mohlo by vás také zajímat: