Cyklokros

Mnichovo Hradiště je součástí českého cyklokorosvého seriálu TOI-TOI cup. Závodní okruh je zasazen do sympatického prostředí v blízkosti historického jádra města. Start a cíl je v okolí zámku, zbytek trasy zavede cyklisty na pole za městem a do údolí. V pozadí jsou vidět pískovcové skály Českého ráje. Při mé návštěvě se počasí vydařilo snad nejlépe ze všech cyklokrosových závodů, na kterých jsem byl. Zem dostala pěkný sněhový pokryv, který snadno skryje lecjaký nepořádek a také se na něm po chvíli vyjezdí kontrastní bahnitá stopa. Osobně beru sníh u tohoto sportu jako nejhezčí podklad. K tomu všemu se činilo i slunce. Aby to snad nevypadalo jako den vhodný k procházce v tričku, je nutno podotknout, že teploměr ukazoval na čísla pod nulou. Cyklokorsaři také vyráželi do závodu v rukavicích. U mě tomu nebylo jinak, teplé oblečení, které snese nějakou tu dávku bláta a pořádné zimní boty jsou nutností. Toto platí obecně pro všechny závody, cyklokrosaři totiž mají radi psí počasí. Terén nabízel jak rovinky, tak i dostatek stoupání a klesání. Příjemným zpestřením byla umělá překážka, která se musela po sesednutí z kola přeskočit.

Že to závodníci nemají lehké pozná na vlastní kůži každý, kdo chce nafotit pestrou reportáž. Jinak než překonávat spolu se závodníky nástrahy kluzkých a strmých svahů, ať nahoru či dolů to nejde. Celý okruh jsem si v protisměru prošel poctivě před závodem, v jeho průběhu už jsem pobíhal mezi vytipovanými místy. Výhodou je možnost zkracovat si cestu kudy to jen jde. Závodí se v několika kategoriích. Obvykle fotím na cyklokrosu dvě nejvyšší, a tak se cítím po zavodech patřičně vyčerpán. V tomto závodě při mě stála paní štěstěna a na cílové rovince se v souboji dvou závodníků odehrál dramatický pád. Již cyklistou neovládané kolo se doklouzalo na metr ke mě.

Mohlo by vás také zajímat: