Po dvou letech jsem stanul na zamrzlé ploše hamerského rybníka.  Závodníků bylo nečekaně hodně. Ledová plochá dráha se u nás začíná těšit rostoucí oblibě. Pořadatelům závodu se navíc podařilo zajistit vynikajícího rakouského závodníka Frankyho Zorna.

Po roce jsem zajel na finále extraligy družstev na ploché dráze ve Mšeně. Po třetí Mšeno vyhrálo, zřejmě jim nosím štěstí. Stadion za rok mé nepřítomnosti nedoznal žádných změn, zkrátka starý dobrý plochodrážní ovál. Rozhodčí byl tento rok přísný a nedovolil více než 8 fotografů do vnitřku oválu.

V sobotu 7. srpna jsem se vydal na plochou dráhu do Liberce. Jel se tu přebor ČR jednotlivců 3. závod, kde se v patnácti jízdách představilo dvanáct jezdců a MR do 125 ccm 7. závod. s osmi závodníky. Zdejší závodiště působí velice přátelskou atmosférou, nemalou zásluhu na tom mají pořadatelé od paní pokladní počínaje po čerpadláře konče. Tento závod jsem se více zaměřil na život v depu a obecně záběry širokým ohniskem. Počasí z prvu vypadalo dost nepříznivě, když jsem přijel, panovala na Libercem pořádná průtž mračen. Při závodě se to ale vybralo a svítilo většinou slunce. Naštěstí tu je jen jedno místo s reklamou a za velkou částí oválu jsou stromy, takže nějaký záběr bez rušivého pozadí se najít dá.

Po roce jsem se vydal na plochou dráhu do Mšena. Jel se tu extraligový duel mezi domácím Grepl PKD Mšeno a AK Slaný. Začátek byl v 19:30, tedy v době západu slunce. S tím souvisel rychlý úbytek světla.  Před startem závodu jsem lovil nějaké záběry v boxech a pak uvnitř i vně oválu. Focení ze vnitř komplikuje zábradlí za barierou, které je postavené v nešikovné výšce a často prochází jezdcům hlavou. Na příště se na to připravím už z domova. Oproti loňskému roku jsem měl pocit, že jsem svojí tvořivou Můzu nechal doma a do Mšena odjel nepolíben. Alepoň jsem si odvezl nové postřehy a nápady na další závody.

Nezaměnitelná vůně plochodrážních strojů a odlétávající led od kol pobitých hřebíky, to vše bylo vidět v obci Hamr na Jezeře. Na tuto libůstku jsem si přál podívat se už delší dobu a konečně se mi to splnilo. Mimo počasí, které se objednat nedá, bylo vše v pohodě. Diváci stáli pouze z jedné strany, takže s protilehlou, naštěstí hezčí stranou se dalo pracovat. Focení jsem z větší části podřídil získání vytouženého záběru rybím okem. Přes velkou snahu se mi povedl až v poslední jízdě, do té doby jsem se dost ošíval přiblížovat se k projíždejícím frézám. V průběhu závodů, jsem se samozřejmě věnoval i pokusům o jiné záběry. I tak jsem ale nestlihl vše, co bych chtěl. Mám tedy dobrý důvod se zase na tyto závody podívat někdy v budoucnu. A teď už fotky…

V srpnovém odpoledni jsem se vydal do Liberce na plochou dráhu tříčlenných družstev. Tomu, že je léto, nasvědčovala pouze datumovka na hodinkách. Slunce se tentokrát rozhodlo hrát si ve městě pod Ještědem na schovávanou za mraky a lechtalo je svými paprsky tak, až se dalo nad dráhou do mírného deště. Dráha je umístěná na zvláštním místě, kde by jí hledala opravdu jen moje GPS. Ač je prý nejstarší u nás, tak v jejím těsném okolí jsou paneláky. Ovál závodní dráhy patří mezi ty menší, ale závodníky jistě potěšily nafukovací bezpečnostní polštáře v zatáčkách. Žádný z jezdců nachystané nabídky nevyužil a neustalal si, a tak jsem byl svědkem závodů, pro fotografa, bez atraktivního pádu. Přes hustší zástavbu si na závodiště mnoho diváků cestu nenašlo. Jejich počet se blížil počtu prstů na rukou truhláře. Možná to bylo důvodem ne úplně dravé jízdy všech borců. A tak se stalo pravidlem, že beznadějně poslední jezdec se po zbytek jízdy už jen tak rychleji projížděl a motorku do smyku ani nepokládal. Z fotografického hlediska to mělo za důsledek, že mít všechny závodníky pohromadě se dařilo jen v prvních kolech.

Překrásný zážitek jsem si nachystal návštěvou závodů ploché dráhy ve Mšeně, kde se konalo finále extraligy družstev. Závody začínaly k večeru a pokračovaly za umělého osvětlení do noci. Jednoválce poháněné voňavým methanolem duněly po ovále, zadní kola metaly antuku daleko z dráhy, jezdci předváděli skvělé závodění.  Nebylo divu, že tribuny nadšeně bouřily, skvělá atmosféra až jsem měl chuť zahodit foťák a fandit taky. Fotilo se tu báječně, obíhal jsem závodiště a zkoušel všelijaké pohledy, bavil jsem se!

]]> https://www.josefcancik.cz/2009/08/19/plocha-draha-2/feed/ 0