Na útulném hřišti v Podlázkách se hrál předposlední zápas sezony II. ligy národní házené. Domácí TJ Sokol Podlázky od 15 hodin hrál proti TJ Litohlavy. Slunce se překonávalo a pálilo ze všech sil. Národní házená je celkem hodně kontaktní sport, hráči se navzájem pošťuchují a těsně brání. Jako u všech kolektivních sportů je tu potíž s překryvy.

Dlouho jsem nechával zahálet foťák a už to začínalo být neúnosné. Proto jsem šel na jediný zajímavý sport tohoto víkendu a sice národní házenou. Už od minulého roku jsem měl ke svojí házenkářské premiéře vyhlídnuté nově zrekonsruované hřiště na Podlázkách, kde se utkaly celky II. ligy Podlázek a Řevnic. Pro focení má totiž vhodné dispozozice, je umístěné mezi zalesněnými svahy, takže stačilo jen počkat až stromy obrazí listím a celkem pohledné jednolité pozadí je na světě. Obslužné budovy jsou za jednou z branek, u druhé strany bohužel parkují auta, na jedné straně je tribuna a čtvrtá je volná. Fotit jsem mohl odkudkoli a nikdo neprotestoval, jen škoda, že celkem těsně za brankami je hrazení. Hra nebyla ani zdaleka tak rychlá jako třeba hokej a nemá ani svižnost basketbalu. Poměrně často se přerušuje a rozehrává, v takovém případě se kolem brankoviště nahromadí skoro všichni hráči a je potřeba se snažit najít vhodnou chvilku na udělání snímku. Na první zkušenost mám z házené dobrý dojem a je to sport, který ještě budu chtít navštívit a vylepšit, co se nyní nepovedlo.