Mladá Boleslav hostila Mistrovství České republiky v karate. Rozhodl jsem se tedy využít příležitosti a vyzkoušet si focení tohoto sportu. Akce se odehrávala ve stejném prostředí jako basketbal, který jsem navštívil nedávno. Odpadlo mi tak alespoň přemýšlení o vyvážení bílé. Světla bylo stejně, zato hojnost reklam se ještě zvětšila. Zápasy probíhaly již od rána a končilo se kolem páté odpoledne. Uvážil jsem, že mi stačí dostavit se až po poledni, stejně paměťové karty nejsou nafukovací. Na pořadu byly dvě hlavní kategorie KATA a KUMITE, první představovala boj jednotlivce s imaginárním protivníkem,v druhé se jednalo o utkání dvou opravdových bojovníků. Usoudil jsem, že se budu soustředit na KUMITE, vzhledem k větší atraktivnosti.

Z počátku, ve vyřazovacích bojích byly po hale rozmístněny čtyři tatami, na kterých se zápasilo. Kolem nich bylo vcelku hodně týmových příslušníků zápolících karatistů a jejich trenéři, dále jsou kolem tatami sedící rozhodčí. To nebylo zrovna příjemné okolí na focení. Zbavit se ho šlo jen teleobjektivem a ještě museli karatisti stát na správném místě. Efektní podhledy širokoúhlým objektivem jsem zde neuplatnil, jak jsem ke své smůle zjistil, tak se dvojice drží při zápase hlavně ve středu. Na kraj jdou velmi neradi a všichni z týmu je na to upozorňují, pravděpodobně, aby nedošlo k nějakému potrestání. Pro finalové boje zůstalo v hale jen jedno tatami a k mému překvapení se počet přihlížejících vcelku zůžil, ale focení stejně nebylo právě medové a zábavné také ne.

V boleslavské sokolovně se uskutečnilo oblastní kolo v boxu. Boxerský stánek našel umístění ve staré tělocvičně. Tomu odpovídalo prostředí. Po zdech byly žebřiny a lezecké tyče, před nimi švédské bedny a jiné náčiní. Pod ringem byli diváci, někteří sedící a jiní stojící. Získat tak dobré pozadí byl opravdový oříšek. Jedinou světlou výjimkou byla využitelná architektura, zejména strop byl pěkně zdobený a hodně tak vypovídá o stáří budovy. Boxovalo se v různých věkových i váhových kategoriích. Nejdříve přišli na řadu mladí boxeři, kteří mi sahali asi do pasu. V závěru se mezi provazy několikrát o rozruch postaraly tvrdé údery dospělých boxerů. Svoji chvilku zde našel i jeden pár děvčat v rukavicích. Co se týče světla z prvu to vypadalo ještě snesitelně. Bohužel nejvíce světla propustila okna do tělocvičny v průběhu zápasů dětských kategorií, a tak na fotograficky zajímavé boje jsem si už musel vystačit pouze s umělým osvětlením odráženým od stropu. Jak to tam vypadlo a zda se mi fotografie zdařily posuďte sami.